Donor-akceptorová vazba se vlastnostmi velmi podobá vazbě kovalentní.
Iontová vazba vzniká přijetím nebo odevzdáním se opačně nabitých iontů (kationů a anionů), které jsou k sobě poutány elektrostatickou silou. Tato vazba vzniká velmi často u prvků, které jsou v periodické tabulce prvků daleko od sebe. Tím vznikají iontové sloučeniny, jako například chlorid sodný, nebo oxid hořečnatý.
• Iontové sloučeniny nejsou tvořeny molekulami, ale ionty, které jsou navzájem přitahovány a tvoří iontové mřížky. Mírou stability jsou hodnoty ionizační nebo energie elektronové afinity a elektronová konfigurace
• Iontové sloučeniny mají pravidelnou krystalickou strukturu, vysoké body tání (nad 500 °C), roztavené se chovají jako elektrolyty
Vodíková vazba je založena na přitahování se opačných nábojů. Často ji označujeme jako vodíkové můstky. Vyskytuje se např. ve vodě. Jde o to, že atom vodíku navázaný na kyslík má náboj kladný. Ale kyslík jiné molekuly má volný elektronový pár, který má náboj záporný. Proto je k tomuto elektronovému páru atom vodíku přitahován a vznikne vazba podobná iontové, ale slabší.
Vodíkové vazby dělíme na:
• intermolekulární – mezi dvěma molekulami (ve vodě)
• intramolekulární – v jedné molekule
• intraiontové – mezi dvěma ionty např. u DNA
Kovová vazba je vazba, která vzniká pouze u látek, které mají prostorovou kovovou mřížku. V této mřížce jsou umístěny kladné ionty, mezi kterými se volně pohybují volné valenční elektrony. Jinými slovy se jedná o sdílení elektronů mnoha ionty (atomy). Tím, že jsou elektrony volné dostávají kovy své vlastnosti – tepelnou a elektrickou vodivost, vysokou teplotu tání a varu …
Atomy kovových prvků mají jeden až tři valenční elektrony.
Tyto elektrony jsou k atomu slabě vázané. Lehce „opouští“ atom
Nejsou vázány s žádným určitým atomem, ale jsou volné a pohybují se chaotickým pohybem mezi kladnými ionty kovových atomů. (vznikly z neutrálních atomů)
Atomy kovů jsou uspořádány v kovové mřížce
Žádné komentáře:
Okomentovat