4. Polyreakce
Sloučeniny obsahující dvojnou vazbu C=C, obecného vzorce CH2=CHX, příp. až CX2=CX2 mohou podléhat polyreakcím, které se označují jako polymerace a jejichž výsledkem jsou makromolekulární látky. Polymerace jsou adiční reakce s radikálovým nebo iontovým mechanismem. Konkrétní průběh (mechanismus) reakce a její provedení (technologie) závisí na požadovaných vlastnostech produktu (polymeru). Příklady polymerů:
Další příklady polymerů z alkenů, dienů, resp. Jejich derivátů.Důležitý je velmi dlouhý řetězec uhlíků, k němuž jsou připojeny atomy vodíku, resp. Substituentů (struktura rozepsána pouze u PTFE).
Dieny
Významné jsou konjugované dieny, u nichž je
π – elektronová hustota rozložena (konjugovaná) přes celou molekulu, např. buta – 1,3 – dien.
Cykloalkeny
nenasycené uhlovodíky obecného vzorce CnH2n-2, jejichž uhlíkové atomy jsou uspořádány do kruhu. Připravují se například dehydratací cyklických alkoholů, dehydrohalogenací cykloalkylhalogenidů. Používají se v organické syntéze i jako chemické suroviny. K cykloalkenům patří i terpeny, obsažené v různých silicích. Cyklické uhlovodíky s dvěma, třemi, čtyřmi i vice dvojnými vazbami v kruhu se nazývají cykloalkadieny, trieny, tetraeny až polyeny, například cyklopentadien, obsažený v kamenouhelném dehtu, cyklooktatetraen, získávaný cyklopolymerací acetylenu.
Žádné komentáře:
Okomentovat