18. Halogenderiváty uhlovodíků

Halogenderiváty uhlovodíků dělíme na alkylhalogenidy (mají halogenovou skupinu navázánu na acyklickém uhlovodíkovém zbytku) a na arylhalogenidy (mají halogenovou skupinu navázanou přímo na benzenovém jádře). Obecně jsou alkylhalogenidy mnohem reaktivnější, než arylhalogenidy.
Sloučením se s halogenem se značně zvyšuje molární hmotnost sloučeniny, halogenderiváty nejsou rozpustné ve vodě a oproti uhlovodíkům jsou méně hořlavé a mají vyšší bod varu.
Jejich elektronegativita halogenů F, Cl a Br je vyšší než elektronegativita uhlíku. Halogen bude působit –I efektem, vazby C-X budou tedy polární.
Speciálním případem halogenderivátů jsou Grignardovy sloučeniny. Jde o sloučeniny alkyl i arylhalogenidů s hořčíkem. Této reakci ještě musí být přítomen dietylether. Kov- hořčík – je zde vázán přímo na uhlíkatý řetězec. Grignardovy sloučeniny řadíme mezi sloučeniny organokovové.
Methylchlorid (chlormethan CH3Cl) – používá se jako náplň do chladících zařízení.
Dichlormethan (CH2Cl2) – důležité nepolární rozpouštědlo.
Trichlormethan (chloroform – CHCl3) – nepolární rozpouštědlo, dříve byl užíván k narkóze.
Vinylchlorid (CH2CHCl) – surovina pro výrobu polyvinylchloridu.
Chloropren – slouží k výrobě chloroprenového kaučuku.
Chlorbenzen (C6H5Cl) – surovina k syntézám mnoha aromatických sloučenin.
Tetrafluorethylen (CF2=CF2) – polymeruje se na polytetrafluorethylen = teflon
Jodoform (trijodmethan – CHI3) – žlutá kapalina, která voní po šafránu a má dezinfekční účinky.